Snad každý z nás se minimálně jednou za život pokoušel alespoň trošku zhubnout. Do nových kalhot, na léto do plavek nebo prostě protože se nám naše oblíbené tričko nejspíš muselo trochu zcvrknout při posledním praní. Když se zanoříte do divokých vod internetu o zaručené dietní návody rozhodně není nouze. Co si z toho ale vybrat? Dietu podle naší oblíbené filmové hvězdy? Nebo snad podle krevní skupiny?
Když jsem byla mladá také jsem zkoušela různé diety. Výsledky byly všelijaké a dopad na můj psychický stav a fyzickou kondici také. Tu jsem vyzkoušela tukožroutskou polévku, jindy zas vyřadila přílohy, pak jsem zkoušela různé půsty či zeleninové saláty a tak dál a tak dál. Taková variace na křečka v kole.
Ale jak už to tak bývá, když je student připraven, vždy se najde jeho učitel. I já jsem vedle sebe měla takového učitele, jen jsem si to tou dobou tak plně neuvědomovala. A kdo jím byl? Nikdo jiný než můj táta, který vždycky říkával těm co se marně pokoušeli zhubnou svou oblíbenou frázi: “Chceš zhubnout? To je jednoduchý, stačí nežrat!” A ač to zní jakkoliv expresivně, dnes chápu, že měl v podstatě pravdu a to hned na několika úrovních.
Podívejme se na to blíže
Za prvé – “nežrat” ve smyslu nehnat jídlo do extrémů. Tedy vyhnout se obžerství a jíst střídmě. V dnešní době většina z nás nepracuje fyzicky, ale i tak si dopřáváme energetická jídla a svačinky jako kdybychom fyzicky pracovali. Berme proto vpotaz, zda tolik energie opravdu potřebujeme. A když jsme u extrémů, tak samozřejmě tím “nežrat” nemyslím, že bychom měli zapomenout na jídlo a naučit se žít z prány a jiných energetických zdrojů. Nebo se snad vyhladovět. Prostě slovy klasika: „Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili.“
Za druhé – “nežrat” by se dalo také chápat jako výzva ke kultivovanosti. Udělejme si čas na jídlo a věnujme mu pozornost. Když zhltneme oběd při čtení emailů jistě se budeme cítit méně nasyceni, ba dokonce možná zapomeneme co jsme to vlastně jedli a jak to chutnalo, protože naše mysl měla na starost něco zcela jiného. Velmi často tak budeme mít zanedlouho potřebu se ještě něčím “dorazit”, abysme si připoměli chuť jídla. A čím rychleji budeme jíst, tím později se budeme cítit plni, přeci jen našemu žaludku chvilku trvá než pošle signál do mozku, že už jsme nasyceni.
Za třetí – “nežrat” si můžeme také vyložit jako podstatu každé úspěšné diety a tím je kalorický deficit. Bez kalorického deficitu prostě nezhubneme. Při jakékoliv dietě jednoduše potřebujeme vydat více energie než kolik jí přijmeme. A v tu chvíli je jedno, zda se jedná o nízkosacharidovou dietu, nízkotučnou stravu či cokoliv jiného.
Tímto pohledem byla tedy rada mého táty velmi osvětová.
Zpátky k dietě
Pokud chcete zdravě zhubnout je především potřeba dosáhnout kalorického deficitu. A jak ho dosáhnout? Možností je více. Stačí si jen vybrat, která bude ta pravá pro vás. Někdo raději přidá na pohybové aktivitě, jiný vhodně upraví jídelníček. Jídelníček si pak můžete snadno upravit (a to i když si nebudete počítat kalorie) například tím, že zmenšíte porce nebo snížíte počet jídel za den.
Důležité kritérium pro výběr stravovacího stylu by pro vás měla být udržitelnost zvoleného stylu. Tedy nejen aby vám v jídelníčku nic nechybělo (makroživiny ani vitamíny), abyste se takto mohli stravovat dlouhodobě, ale aby šlo o styl který si dovedete představit držet po zbytek života. Pro milovníka pečiva tedy asi nebude dlouhodobě udržitelné být na nízkosacharidové stravě.
Ale pokud vás stále láká slibná dieta, kterou budete držet po určitou dobu, a za kterou zhubnete XY kilogramů, pozor na problém s tím co se stane poté kdy skončí a vy se vrátíte zpět do zaběhlých kolejí. Velmi často se v té době nejen vrátíte k původní váze (a vy tak akorát pocítíte známý jojo efekt v praxi), ale vaše tělo si ve většině případů bude chtít udělat ještě nějaké zásoby navrch (pro případ, že byste ho snad zase chtěli mučit dietou). A po tom asi většina “dietářů” netouží.
A na závěr pro vás mám ještě jednu tátovu dietní radu. Když mě chytla mlsná a já si chtěla dát “něco na zub” hned tu byl s doporučením ať si dám třeba kartáček 😉
S láskou,
Katka
Jsem mámou dvou dětí a lektorkou obličejové jógy. Nedám dopustit ani na klasickou jógu, která mi pomohla v řadě životních situací. Baví mě lezení, cestování a zdravá výživa s rozumem.
A proč Sobě? Protože věřím v aktivní a vědomý přístup k péči o své psychické i fyzické zdraví. Protože skrze obličejovou jógu jsem, i přes probdělé noci, zase začala potkávat rozzářenou a usměvavou tvář ráno v zrcadle. A to byl jen začátek…
Dovolte mi zasvětit vás do tajů obličejové jógy a ukázat vám, že i krátká chvíle věnovaná Sobě má smysl a dopad. A proč? Protože na vás záleží!