Co si představíte, když se řekne sport? Běh lesem, sledování hokeje pěkně z pohodlí svého obýváku nebo snad šachy? Pro mě sport vždycky znamenal akci. Hopsání v tělocvičně, kluky a holky co se honí za míčem ať už s raketou nebo bez a další. Jsem prostě z těch, kteří od sportu očekávají, že se pořádně zapotí a vydají pěkný kus energie. A víte, že teprve od nedávna se oficiálně mezi sporty řadí i jóga? A jak jsem to se svých chápáním sportu měla s jógou já? Zprvu těžce, zato později…
První setkání
Jako panelákové dítě, jsem už od mala chodila na aerobic, zumbu nebo squash. Prostě pěkně akční sporty, které zrovna frčely a byly tak i snadno dostupné. Některé z kamarádek později začaly s jógou a já se tedy také odhodlala zkusit tu novinku, na kterou všichni pěly ódy. Když jsem ale byla na své první lekci, málem jsem se ukousala nudou. “To je děs, tohle přece není cvičení” lítalo mi hlavou. Člověk se tváří, že je pes (nebo něco podobného) a pak jen kouká a kouká a čeká až lektorka vyzve k další akci. Pff, to vážně není nic pro mě.
Nicméně čas běžel a já jsem kolem sebe pořád slyšela o tom jak je jóga přínosná. Všichni si jí jen chválili a rozebírali její benefity. Rozhodla jsem se tomu tedy přijít na kloub a dát jí druhou šanci. Ale tentokrát jsem se rozhodla, jít na to od lesa a zkusit jiný styl, který mi tehdy přišel uchopitelnější – power jógu.
Druhé setkání
A upřímně – to už byla jiná kávička. Jednotlivé pozice, respektive ásany, byly vydatnější a já se přistihla, jak si to užívám. Tedy z počátku to bylo trochu náročnější, protože jsem musela stíhat provádět pozice a přitom koukat kolem sebe, protože mi cestou jaksi nikdo nevysvětlil jak se pozice dělají a co který název vůbec znamená. A ani jsem vlastně moc nechápala zpívání manter a hru na mrtvolu na konci lekcí (rozuměj šavásanu), ale bylo to fajn. Opravdu fajn.
Jedna má velmi energická kamarádka byla (a stále je) lektorkou jógy. Pokaždé, když jsem jí viděla, říkala jsem si, že už k ní musím zajít na lekci. To mi vydrželo asi rok, ale nakonec jsem se přece jen odhodlala k činu. Cvičila iyengar jógu, což pro mě bylo něco zcela nového.
V iyengaru se hodne dbá na správné nastavení těla v jednotlivých pozicích. A při každé lekci se vše vysvětluje. Hodně se vysvětluje. A když má někdo omezení v určitém pohybu, přijdou na řadu pomůcky (jako deky, bloky apod.). Pro mě to bylo jedno velké hurá. Konečně jsem se dozvěděla, jak se mají ásany správně provádět a nemusela si vykroutit hlavu, abych pozice správně “opsala” od spolucvičících.
Jóga v mém životě
V osobním životě jsem tou dobou procházela špatným obdobím. Rozvodem. Hlava mi jela na plné obrátky a honily se v ní myšlenky spojené s celou tou situací. Byla jsem jako na horské dráze. Jednou se to zdálo jako nekončící agónie a za chvíli zase jako ta nejlepší cesta.
I v té době jsem chodila na hodiny jógy. A teprve tehdy jsem si všimla té neskutečné změny. Po józe jsem se dostala do klidného oka uprostřed svého psychického hurikánu. Problémy kolem mě samozřejmě nezmizely, ale já našla klid a sílu k jejich řešení a přijmutí.
Tahle zkušenost mě zasáhla natolik, že jsem se rozhodla udělat si instruktorský kurz a trochu intimněji se s jógou seznámit. Ze začátku pro mě, jako nepolíbenou studentku, byla jógová filozofie trochu španělská vesnice. Naštěstí jsem se španělštinu už nějakých pár let učila, a tak jsem se nenechala odradit 😉 Ponořila jsem se do víru nových pohledů na svět. Jak na ten vnější, tak především na ten vnitřní.
Jóga se pomalu prodrala do mého života a já jsem si s radostí rozšiřovala vědomosti a hlavně zkušenosti z různých směrů a druhů jógy. Prošla jsem si lektorskými kurzy hatha jógy, jin jógy a obličejové jógy a nespočtem seminářů. Každé nové setkání mi ukazovalo další rozměr jógy, její bohatost a zároveň čistou prostotu. Byla to radost. A proto i když u mě nešlo o lásku na první pohled, našla jsem lásku na celý život. A to jsem se na začátku zdála být ztraceným případem.
V józe opravdu nejde jen o to, že si denně zacvičím (i když se o to snažím) nebo že si někdo bez mrknutí oka zamotá ruce a nohy v ladný uzel, popřípadě vydrží hodiny meditovat. Jóga prostě není jen soubor fyzických a mentálních cviků, které nám samozřejmě často velmi pomáhají. Ukázalo se, že jóga, když jí to dovolíme a přijmeme ji, je i v těch nejobyčejnějších věcech. V přípravě jídla. V rodinném životě. V každém přítomném okamžiku. V našich rozhodnutích. V přístupu k sobě i k ostatním. V našem nitru. V bytí.
S láskou,
Katka
Jsem mámou dvou dětí a lektorkou obličejové jógy. Nedám dopustit ani na klasickou jógu, která mi pomohla v řadě životních situací. Baví mě lezení, cestování a zdravá výživa s rozumem.
A proč Sobě? Protože věřím v aktivní a vědomý přístup k péči o své psychické i fyzické zdraví. Protože skrze obličejovou jógu jsem, i přes probdělé noci, zase začala potkávat rozzářenou a usměvavou tvář ráno v zrcadle. A to byl jen začátek…
Dovolte mi zasvětit vás do tajů obličejové jógy a ukázat vám, že i krátká chvíle věnovaná Sobě má smysl a dopad. A proč? Protože na vás záleží!