Pro mnoho lidí káva neodmyslitelně patří mezi každodenní rituály. Tento nápoj, který proslul tím, že nám pomáhá zvítězit nad únavou, umí být opravdovým pomocníkem a záchranou. Ale vše má své hranice. Kolik kávy je pro nás v pořádku a kolik už je moc? A jak je to doopravdy s kombinací káva a mléko – číhá v ní skrytý zabiják?
Lidé se z podstaty dělí do dvou skupin. Na milovníky čaje a na milovníky kávy. Já patřím k těm druhým. Vůně čerstvě umleté kávy nebo první usrknutí z dobře našlehané pěny cappuccina jsou pro mě božská mana. Chvíle s dobrou kávou jsou mé rozmazlovací momenty, má chvilka pro sebe, kterou mi nepřeruší ani divočící děti. Takový stav mikro-zenu.
V posledních letech si svůj šálek kávy dopřávám skoro denně. V mém případě jde o množství jedna, maximálně dvě kávičky. Dříve to bylo i víc, ale s dětmi – respektive od těhotenství přes kojení k dalšímu těhotenství a kojení, jsem jaksi upřednostnila jejich a svou pohodu a množství snížila. Rozhodně jsem nechtěla aby mi děti povzbuzeni kofeinem tancovali čardáš v břiše, nebo později skákali po hlavě (což dobře umí i bez toho).
Doporučené dávky
Doporučená denní dávka kofeinu pro dospělého je sice 400mg/den (což odpovídá asi 4-6 espressům), ale pro těhotné a kojící jde o dávku poloviční, tedy 200mg/den (doporučuje se 1-2 šálky). Ale nesmíme zapomenout, že takový kofein se vyskytuje nejen v kávě, ale i v černém nebo zeleném čaji, v energetických nápojích, kakau a čokoládě! Což mě osobně příděl káviček na den logicky snižuje 🙂
Nicméně v těhotenství se především v prvním trimestru káva moc nedoporučuje. Stále totiž jde o stimulant, který se dostává přes placentu k miminku. Vše samozřejmě závisí na stavu nastávající maminky, která může svůj konkrétní případ konzultovat s lékařem. Já měla to štěstí, že jsem netrpěla stavy nevolnosti ani jiným nepohodlím a tak jsem zůstala u své jedné kávičky za den.
Co se kojení týče tak se doporučuje si pití naplánovat v dostatečném předstihu před dalším kojením, abychom přeci jen děťátko příliš nenadopovali. Nejlépe hned po kojení, aby se do malého tělíčka dostalo co nejméně kofeinu. Kofein totiž v těle dospělého vydrží 3-7hodin. Do mateřského mléka se dostane do 15min a za hodinu po vypití dosahuje jeho objem v mateřském mléce vrcholu. Nicméně se nemusíte bát že si s mimčem už žádnou kávu nedáte – odborníci se shodují, že jeden až dva šálky nepředstavují rizikovou překážku pro kojení.
V každém případě je pro nás lepší vychutnat si poctivou pravou kávu, která obsahuje množství antioxidantů (především polyfenolů), než její instantní, obilné a bezkofeinové náhražky. V případě těchto náhražek totiž obvykle jde o chemicky upravené produkty. Dalším problémem oproti pravé kávě u nich je, že při jejich výrobě vzniká daleko vyšší množství akrylamidu (což je rakovinotvorná látka, vznikající při tepelné úpravě za vysokých teplo) než u kávy samotné, která je brána jako méně závažný zdroj této látky.
Jaké účinky na nás vlastně káva, potažmo kofein, má?
Kofein je alkaloid příznivě stimulující CNS (centrální nervovou soustavu) a srdeční činnost. Jde o jeden z nejrozšířenějších stimulantů, který na nás ve větším množství působí jako droga. Na lidský organismus má však káva mnoho pozitivních dopadů (např. zlepšení koncetrace, snížení rizika srdečních chorob nebo nižší pravděpodobnost vzniku nemocí typu Alzheimer a další), ale pouze pokud je užívána v doporučené míře. Je také důležité naslouchat signálům svého těla.
“Zabiják jménem cappuccino”
Nedávno prolétla světem informace, že spojení kávy s mlékem je “skrytý zabiják”, který může nejen za bolesti břicha, ale dokonce, že je to kombinace přímo rakovinotvorná. Naštěstí se v tomto případě jednalo o prostý hoax. Pokud někomu opravdu káva s mlékem působí zažívací obtíže, půjde nejspíše o laktózovou intoleranci či alergii na mléčnou bílkovinu.
Pro vyznavače pijáků ranní kávy nalačno, je pak varianta s mlékem dokonce mnohem šetrnější. Především k sliznici jejich žaludku. Vypitá káva v žaludku totiž vyvolá sekreci kysliny chlorovodíkové, čímž je žaludek připraven trávit jídlo, které tam ovšem není. Vyšší kyselost může následně vyvolávat potíže jako pálení žáhy či překyselení žaludku jako takové. Mléko v kávě tak působí jako tlumící substance.
Mléko má v kávě ještě jeden účinek a tím je, že zpomaluje nástup působení kofeinu. Při výběru černé kávy nebo kávy s mlékem si tedy můžete rozmyslet jak rychle se potřebujete takzvaně “nakopnout”. Rychle = espresso, pomaleji = káva s mlékem. Takže které je ta Vaše srdcovka?
Já osobně dávám přednost kávě s mlékem – ať už je to cappuccino, flat white, cortado (má oblíbená španělská verze) nebo espresso macchiato. A důvod je mnohem prostší, můj rozmazlovací zen-moment mi tak vydrží o něco málo déle než s espressem 😉
S láskou,
Katka
Jsem mámou dvou dětí a lektorkou obličejové jógy. Nedám dopustit ani na klasickou jógu, která mi pomohla v řadě životních situací. Baví mě lezení, cestování a zdravá výživa s rozumem.
A proč Sobě? Protože věřím v aktivní a vědomý přístup k péči o své psychické i fyzické zdraví. Protože skrze obličejovou jógu jsem, i přes probdělé noci, zase začala potkávat rozzářenou a usměvavou tvář ráno v zrcadle. A to byl jen začátek…
Dovolte mi zasvětit vás do tajů obličejové jógy a ukázat vám, že i krátká chvíle věnovaná Sobě má smysl a dopad. A proč? Protože na vás záleží!
Moc pěkný článek – jako milovnice kávy jsem cenné informace ocenila. Krátký a výstižný, to mám ráda. Líbí se mi, že se v něm poukazuje i na laktózovou intoleranci, kterou mám já, ale dlouhých pár let jsem to netušila a káva s mlékem mi přiváděla časté zažívací potíže. Teď si již dávám do kávy bezlaktózové mléko a paráda. 🙂
Moc děkuji za milá slova Anet. Jsem ráda, že se článek líbil 🙂 A jinak já sice intoleranci nemám, ale když jsem párkrát měla s ovesným nebo mandlovým mlékem musím říct, že to byla moc velká dobrota 🙂