Pravidlo 10 000 kroků. Pravidlo, dle kterého byste měli ujít přibližně 7km denně, abyste podpořili své zdraví a naplnili tak denní “pohybovou kvótu”. Dodržujete toto pravidlo? Věříte, že je to opravdu pro Vás to nejlepší? A co na to ti z Vás, kteří máte malé děti?
Má denní dávka “pohybu” s dětmi
Jedné krásné jarní soboty se naše rodinka se dvěma dětmi vydala využít slunečného dne procházkou v přírodě. Nejdříve jsme samozřejmě museli pečlivě vybrat adekvátní terén – aby cesta nebyla moc dlouhá, a naše malá ušla alespoň něco z toho, a aby jsme pohodlně projeli s kočárkem. Našli jsme! Na úvod jsme se posilnili svačinkou, aby byla síla na to dobrodružství a plni elánu jsme vyrazili.
Cesta začala slibně, než jsme došli k prvnímu klacíku… Všichni rodiče asi vědí. Takže naše tempo bylo opravdu vražedné. Tedy vražedně pomalé. Kdyby jsme potkali želvu jistojistě by jsme zůstali stát v prachu jejího rychle se vzdalujícího krunýře. Během výletu jsme ze sebe vypotili ty nejlepší diplomatické strategie a důvody pro malou výletnici proč je třeba opět vyrazit na cestu a nezaobírat se dalším nádherným lístečkem co leží na zemi.
Ale abych zbytečně neprodlužovala naši procházkovou story, po odpoledni na túře jsem ze zvědavosti zkontrolovala kolik že jsme toho vlastně ušli. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že jsme dali 8km, které naše malá ušla skoro celé. Nádhera! To byla zatím nejdelší trasa. To beru jako velkou výhru. První vlašťovku zvoucí k růžovým vyhlídkám do budoucnosti našeho výletování. Proto mi vůbec nevadilo, že jsme šli šnečím tempem. Nebyl to sportovní výkon, ale pokořili jsme jinou metu.
Děti náš učí užívat si obyčejných věcí a nutí nás zastavit se v uspěchané době – to je pro naše zdraví přidanou hodnotou samo o sobě.
Jak je to s těmi 10 000 kroky?
Víte, že tento koncept je původem marketingová strategie japonských prodejců prvních krokoměrů, která vznikla v roce 1964 v souvislosti s letními olympijskými hrami v Tokiu? A že toto číslo v době svého vzniku nebylo nijak vědecky podloženo? Byla to jen snadno uchopitelná veličina, se kterou přišel japonský výzkumník Yoshiro Hatano, která měla podpořit nejpřirozenější pohyb – chůzi.
Tento koncept se nakonec vžil natolik, že jej přijala za své i Světová zdravotnická organizace a další instituce. Byl to dobrý tip na to jak zařadit pohybovou aktivitu do běžného života mnohých lidí, kteří by si na ni jinak nenašli čas. Nicméně, některým netrénovaným jedincům může tato meta přinést zdravotní obtíže, například diabetikům či starším lidem. Nyní se tedy uvádí, že stačí ujít 6 000 až 8 000 kroků.
Co se opravdového dopadu na zdraví a kondici týče pohled se dnes obrací spíše na intenzitu. Půjdete-li rychlejším tempem po dobu alespoň 30 min, bude to pro Vaše zdraví dostačující. Pokud jste však zvyklí se pravidelně věnovat jiným intenzivním sportům (jako je například běh, cyklistika, lezení a další) nemusíte se počítáním kroků vůbec zabývat.
Co si z toho odnést?
Asi není třeba ani zmiňovat, že pozitivní dopad pravidelných procházek je dnes dokonce vědecky podložen. Při chůzi se zaktivují všechny svaly, rozproudí náš oběhový systém a tím i uvolní hormony štěstí. Jako další pohybové aktivity pomáhá chůze s předcházením různých onemocnění (posiluje totiž naše srdce, snižuje riziko mrtvice a podobně) a v neposlední řadě napomáhá spalování tuků. Je to prostě nejjednodušší a nejdostupnější způsob fyzické aktivity, který pozitivně ovlivňuje i naši psychiku.
Né vždy je však možnost jít rychlejším tempem, jako v případě našeho výletu. Nicméně pobyt v přírodě, na čertsvém vzduchu, spolu s lidmi co máte rádi je zase péče o naši duši. A nebýt našich dětiček, které se všude zastavují a poznávají svět, snadněji bychom zapomínali na krásy obyčejných věcí.
S láskou,
Katka
Jsem mámou dvou dětí a lektorkou obličejové jógy. Nedám dopustit ani na klasickou jógu, která mi pomohla v řadě životních situací. Baví mě lezení, cestování a zdravá výživa s rozumem.
A proč Sobě? Protože věřím v aktivní a vědomý přístup k péči o své psychické i fyzické zdraví. Protože skrze obličejovou jógu jsem, i přes probdělé noci, zase začala potkávat rozzářenou a usměvavou tvář ráno v zrcadle. A to byl jen začátek…
Dovolte mi zasvětit vás do tajů obličejové jógy a ukázat vám, že i krátká chvíle věnovaná Sobě má smysl a dopad. A proč? Protože na vás záleží!